Co bychom měli umět

Září - Český jazyk

V září opakujeme učivo 2. ročníku. Co už bychom tedy měli umět a znát?
- Naším mateřským jazykem je český jazyk.
- Mluvíme ve větách.
- Věty se skládají ze slov, slova ze slabik, slabiky z hlásek.
- Hlásky dělíme na samohlásky a souhlásky.
- Samohlásky dělíme na krátké (a, e, i, o u) a dlouhé (á, é, í, ó, ů)
- K dlouhým samohláskám řadíme také dvojhlásky (au, eu, ou).
- Souhlásky dělíme podle toho, jaké po nich v českých slovech píšeme i.
- Tvrdé souhlásky jsou h, ch, k, r, d, t, n (píšeme po nich y, ý).
- Měkké souhlásky jsou ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň (píšeme po nich i, í).
- Obojetné souhlásky jsou b, f, l, m, p, s, v, z (píšeme i,í nebo y, ý podle zvláštních pravidel).
- Všechny hlásky dohromady tvoří ABECEDU. Každá hláska má v abecedě určené přesné místo.
- Slova se mohou řadit podle pořadí písmen v abecedě.
- Pokud jsou první písmena dvou slov stejná, rozhodují o zařazení druhá písmena atd.
- Pravopis psaní hlásky U - Ú,ú píšeme vždy na začátku slov (někdy uprostřed i na konci ale to se budeme teprve učit) ů píšeme uprostřed a na konci slov, nikdy ne na začátku slov

Září - Matematika

- Čísla zapisujeme pomocí číslic.
- Sudé číslo je takové, které končí číslicí 0, 2, 4, 6, 8
- Liché číslo je takové, které končí číslicí 1, 3, 5, 7, 9
- Matematické operace jsou sčítání, odčítání, násobení a dělení.
- Sčítání má tyto členy: sčítanec + sčítanec = součet (pořadí sčítanců můžeme zaměnit a výsledek se nezmění).
- Odčítání má tyto členy: menšenec - menšitel = rozdíl
- Násobení má tyto členy: činitel . činitel = součin (pořadí činitelů můžeme zaměnit, výsledek se nezmění).
- Dělení má tyto členy: Dělenec : dělitel = podíl.
- Zvětšit číslo 15 o 5 znamená připočítat k danému číslu číslo 5 (15 + 5 = 20).
- Zmenšit číslo 15 o 5 znamená odečíst od daného čísla číslo 5 (15 - 5 = 10).
- Zvětšit číslo 5 třikrát znamená vynásobit dané číslo číslem 3 (5 . 3 = 15).
- Zmenšit číslo 15 třikrát znamená vydělit dané číslo číslem 3 (15 : 3 = 5).

Září - Geometrie

- Bod v rovině vyznačíme křížkem  a popíšeme velkým tiskacím písmem (+A).
- Přímka je nekonečná rovná čára. Nemá počátek ani konec.
- Délku přímky nelze změřit.
- Přímku označujeme malým psacím písmenem.
- Pokud si na přímce vyznačíme bod, rozdělí ji na dvě polopřímky.
- Opačné polopřímky leží na jedné přímce a mají pouze jeden spoloečný bod.
- Úsečku vyznačíme na přímce dvěma body.
- Délku úsečky lze změřit.
- Geometrické tvary v rovině jsou např. čtverec, obdélník, trojúhelník.
- Na těchto geometrických tvarech najdeme vrcholy a strany.
- Vrcholy se popisují velkými tiskacími písmeny.
- Dvě přímky v rovině mohou být rovnoběžné (nemají žádný společný bod) nebo různoběžné (mají jeden společný bod - průsečík).